|
| |
|
|
Rodinná terapie jako nástroj pomoci a intervence rodičům nezletilých dětí v rozvodovém řízení
Cepek, Martin ; Ulrichová, Monika (vedoucí práce) ; Macek, Ondřej (oponent)
Představení rodinné terapie jako nástroje pomoci i intervence státu v rámci rozvodového řízení. A to v případech, kdy rodiče nejsou sami schopni se před rozvodem domluvit na péči o děti a jsou ve sporu. Přitom zjistit, jestli orgány veřejné moci mají o tento nástroj, kterým jim stát svěřil z důvodu ochrany rodiny, zájem, případně jaké faktory rozhodují o tom, že ho použijí. Klíčová slova děti, dohoda, edukace, integrativní přístup, intervence, krize, mediace, orgán veřejné moci, pomoc, poradenství, rodiče, rodina, rodinná terapie, rozvod, řešení, stát
|
|
|
Gambler v rodině
KNOROVÁ, Vanda
Diplomová práce se zabývá tématem gamblerství, s konkrétním zaměřením na problematiku gamblerství v rodině. Zaměřuje se na rodinné příslušníky a zkoumá fenomén gamblerství z pohledu rodiny - analyzuje jeho vliv na jednotlivé členy rodiny a zkoumá, zda je tento vliv v různých rodinách totožný, nebo se liší. Hlavním cílem diplomové práce je prozkoumat gamblerství z více úhlů pohledu, vliv působení jednotlivých zúčastněných složek na úspěšné vyléčení patologického hráčství, a to z pohledu rodiny (dominantní perspektiva), z pohledu společnosti a z pohledu pomáhající organizace. Nejprve je zkoumaný problém popsán z teoretického hlediska, a následně je realizován kvalitativní výzkum, ve kterém je zkoumaný problém hlouběji analyzován. Hlavní metodou použitou v empirické částí je kvalitativní výzkum, ve kterém je prostřednictvím výzkumného nástroje - polostrukturovaného rozhovoru - prozkoumán vliv výše uvedených složek na patologického hráče a jeho léčebný proces. Pro ucelenější obraz diplomové práce jsou doplněny kazuistiky - případové studie zaměřující se na jednotlivé případy gamblerů a sloužící jako srovnání pro podobné případy.
|
|
|
Sociálně-psychologická podpora rodin dětí s postižením prostřednictvím rodinné terapie
GRÜNBECKOVÁ, Magdaléna
Diplomová práce s názvem Sociálně-psychologická podpora rodin dětí s postižením prostřednictvím rodinné terapie se skládá z části teoretické a empirické. Teoretická část popisuje jednotlivé typy postižení a jejich vliv na rodinu, zabývá se specifiky rodiny dítěte s postižením a dopadem traumatické události v podobě postižení dítěte na jednotlivé členy rodiny. Podrobně představuje také koncept rodinné terapie včetně konkrétních terapeutických technik a nástrojů. Empirická část práce je tvořena kvalitativním výzkumným šetřením, které zkoumá vliv postižení dítěte na rodinný systém a možnosti využití rodinné terapie u této cílové skupiny. Výzkum vychází z rozhovorů vedených s jednotlivými členy rodin dětí s postižením.
|
|
|
Využití terapeutického potenciálu projektivních technik v práci s rodinou. Technika Zakleté kameny
Štípek, Petr ; Junková, Vendula (vedoucí práce) ; Štětovská, Iva (oponent)
V úvodních kapitolách diplomové práce je představena a definována psychoterapie, jakož i její jednotlivé formy - individuální, skupinová, párová a rodinná terapie. Dále se práce zaměřuje na rodinnou terapii, její historii, vybrané přístupy a některé běžně užívané techniky. Následuje vymezení pojmů projekce, projektivní metody a představení specifické projektivní techniky Zakleté kameny. Praktický postup práce s touto technikou je dokumentován na řadě příběhů z rodinných sezení, fotografií a přepisů videozáznamů. Práce je uzavřena kritickým zhodnocením metody a shrnutím možností využití techniky v rodinné terapii jednak z pohledu autora a jednak z pohledu oslovených odborníků.
|
|
|
Asistovaný kontakt s dětmi
Nováková, Jana Evelína ; Žáčková, Hana (vedoucí práce) ; Nová, Monika (oponent)
Asistovaný kontakt s dětmi Cílem této práce je popsat nový fenomén sociální práce a tj. asistovaný kontakt s dětmi. V teoretické části práce jsem se věnovala oblastem, které s asistovaným kontaktem rodiče s dítětem souvisejí a které rodiče řeší nejčastěji. Věnovala jsem se definování rodičovské odpovědnosti a zájmu dítěte, které se jsou popsány v legislativě nebo v úmluvách. V návaznosti na to jsem se zaměřila na rozvod, a jaké obranné mechanismy může mít dítě na rozpad rodiny a jak je schopné se tomu přizpůsobit. Také co může nastat, pokud je dítěti odepřeno vídat se s druhým rodičem po rozpadu rodiny, je zde popsán syndrom zavrženého rodiče, který s tímto tématem souvisí. Dále je popsáno, jaké jsou možnosti řešení problematického kontaktu rodiče s dítětem (dohoda rodičů, rozhodnutí soudu a rodinná mediace). Dále je definovaný asistovaný kontakt. Za jakých okolností k němu dochází, jaké jsou jeho druhy, funkce a jeho průběh. Dále jsou uvedené příklady organizací, které se zabývají asistovaným kontaktem. Možné příklady řešení problematického vztahu mezi rodiči, které fungují v zahraničí. V praktické části jsem provedla průzkum metodou anonymního dotazníkového šetření, kde jsem zmapovala názor odborníků, kteří jsou přítomni u asistovaného kontaktu na to, jak probíhá asistovaný kontakt, jaké služby nabízejí,...
|
|
|
Vícerodinná terapie v léčbě poruch příjmu potravy : zavedení do praxe v České republice a pilotní ověření účinnosti
Tomanová, Jana ; Papežová, Hana (vedoucí práce) ; Miovský, Michal (oponent) ; Eisler, Ivan (oponent)
Souhrn Práce přináší shrnutí šestiletého fungování programu vícerodinné terapie v léčbě poruch příjmu potravy při Centru pro poruchy příjmu potravy Psychiatrické kliniky v Praze. Jde o první zkušenosti s využitím vícerodinné terapie u psychiatrických pacientů v Čechách. Tento terapeutický koncept (Multifamily Therapy)je v zahraničí často využívanou formou práce s pacienty trpícími touto diagnózou a je metodou první volby dle vodítek NICE (2004). Inspirací pro pražský tým byl londýnský Maudsley model. Hlavními cíli práce bylo 1) zavést tento terapeutický přístup do komplexní péče o pacienty s poruchami příjmu potravy, optimalizovat fungující strukturu a program a stabilizovat vyškolený terapeutický tým; a 2) zhodnotit efektivitu vícerodinné terapie a navrhnout vhodnou metodologii. Od roku 2004 se projektu zúčastnilo 20 rodin (zkoumaná skupina). Pro prvotní výzkumný záměr byla zvolena kombinace kvalitativní a kvantitativní metodologie. Kvantitativními metodami byly dotazníky Beck Depression Inventory (BDI), Schwartzova škála hodnocení terapie (SOS-10), dotazník kvality života (SQUALA) a Rosenbergův dotazník sebepojetí (RSE). Bylo hodnoceno 10 oblastí, v nichž byly sledovány změny a posuny. Těmito oblastmi jsou: kvalita života, emoční stabilita jedince, přítomnost symptomů PPP, změny v rodinném stravování,...
|
|
| |
|
|
Dopady rodinných konfliktů na dítě z hlediska sociální práce
Březinová, Michaela ; Žáčková, Hana (vedoucí práce) ; Stretti, Sylvie (oponent)
Diplomová práce pojednává o dopadech rodinných konfliktů na dítě z hlediska sociální práce. Práce je rozdělena do dvou částí, tj. teoretické a praktické části. V rámci teoretické části jsou tři hlavní kapitoly. První kapitola obecně vymezuje rodinu a souvislosti s ní spojené. Druhá kapitola je kapitolou stěžejní, pojednává obecně o konfliktu, o konfliktu v rodině, o následcích neřešených rodinných konfliktů, také o metodách a přístupech k řešení rodinných konfliktů, nevyjímaje rodinné poradenství a rodinnou terapii. Součástí kapitoly je také zaměření na přístup sociálního pracovníku k rodině, v níž se vyskytuje konflikt, nebo kde dochází k zanedbání péče o dítě. Třetí kapitola doplňuje dvě předchozí, stručně pojednává o rodině v rozvodu, především roli sociálního pracovníka při rozvodovém řízení. Dále také o vývoji rozvodovosti v České republice a její rodinné politice. V rámci praktické části se nachází vlastní výzkum, který se zaměřil na prozkoumání zkušeností a pohledů sociálních pracovníků v oblasti sociálněprávní ochrany dětí. Výzkum přímo souvisí s teoretickou částí práce, tématem jsou totiž dopady rodinných konfliktů na dítě. K provedení výzkumu byla využita kvantitativní metoda, přičemž technikou sběru dat bylo dotazníkové šetření, které bylo zasláno sociálním pracovníkům do každého kraje v...
|
|
|
Cochemská praxe
HŘÍŠNÁ, Lenka
Tato bakalářská práce se zabývá Cochemskou praxí jako novým způsobem řešení situace dětí při rozchodu nebo rozvodu rodičů. V úvodních kapitolách je popsána historie vzniku Cochemské praxe, postupné přijímání jejích principů v Německu a v České republice. Dále je popsána multidisciplinární spolupráce jednotlivých aktérů Cochemského modelu, a to soudců, pracovníků orgánu sociálně-právní ochrany dětí, poraden pro rodinu, mediátorů, advokátů, znalců. Ve druhé části se práce zabývá postupem při realizaci Cochemské praxe na konkrétním pracovišti orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Práce se věnuje tomu, jaký je postup jednotlivých členů multidisciplinárního týmu a tím, jak na nový přístup se strany odborníků reagují rodiče.
|
host ::
RSS.